Chcete znát příběh, jak vůbec Dřevník přišel na svět?
No to bylo asi tak… každou chvíli mě někde na cestách, ať už v lese, nebo o kousek dál, praští do oka kdejakej pěknej kus dřeva, kamen, nebo klacek, nebo další klacek. Ostatní většinou řeknou: ,,Hm, dřevo. Pěkný, nó.’’ nebo ,,Baru, co to zase táhneš za bordel?!’’, ale já v tom vidím hotovej zázrak. A když říkám zázrak, tak myslím naprostej, unikátní zázrak přírody, jak kdyby si ona matička hrála a ledasco tak přiohla nebo sparchantěla a dneska je to takhle krásný. Nebo třeba starej shnilej, ošklivej klacek. Vůbec ne, já ho třeba říznu, někde uprostřed a ono hle, to by vůbec nikdo nečekal, co se tam leckdy ukáže.
No popravdě, ten příběh zas tak zajímavej možná ani není. Člověk si občas rád vezme něco na krk, nebo na ruku. A mě se k tomu mýmu zjevení nějaký zlato nebo ta Pandora úplně moc nehodí. No a tak jsem si z nouze občas pořídila nějaký korále nebo kdesi cosi. A pak mě jednou napadlo, proč si to prostě nevyrobit.
A taky jsem někde zahlídla něco, co vypadalo skvěle a relativně jednoduše, a tak jsem si přeložila co znamená ,,resin’’, což je ta slavná pryskyřice, která umí divy a konečně si první litr objednala. Samozřejmě, že jsem asi půlku toho drahýho balení napoprvé zmařila, protože jsem místo krásnýho dřeva, díky pidi miniaturní dírce, zalila podlahu a taky trochu stůl (a kalhoty a topení, promiň mami).
Napodruhý už to bylo lepší a já si tohle hraní úplně zamilovala a zkouším zalejvat co se dá. Někdy do poslední chvíle nevím, co z toho vyleze. A tak řežu a brousím a brousím a zase brousím (ono to tím smirkem, pěkně ručně, nějakou chvilku zabere), a pak leštím a když to naposledy přetřu voskem, srdce mi zaplesá radostí.
Pak jsem to dala na krk a kde kdo se začal ptát a ženský v práci řekly, ať toho donesu víc. A tak se jim to zalíbilo, že si Iva hned jeden koupila. A to mi udělalo takovou radost.
No a tak jsme doma dali hlavy a hlavně ruce dohromady a vznikl Dřevník. To pravý místo pro každej kus dřeva. I když se zdá, že zrovna není pěknej. My z něj zaručeně něco pěknýho uděláme.
Díky za Tvůj čas a za podporu a jestli bys taky rád/a něco pěknýho, tak nám třeba napiš.
S pokorou a láskou,
B.